O tradici Masarykovy vatry

MASARYKOVA VATRA

Tradice zapalování Masarykovy vatry má své kořeny již v březnu 1935, kdy lánský Sbor dobrovolných hasičů přišel s návrhem, že na počest 85. narozenin prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka zazní po celé republice v 19.00 hodin hasičské trubky. Na tento „signál“ pak ve všech obcích, kde fungují hasičské sbory, vzplanou připravené Masarykovy vatry.

Druhých vater v roce 1936 už bylo 8 836 s účastí 195 287 hasičů
a 1,8 milionů obyvatel.
Třetích vater 6. 3. 1937 se rozzářilo na 10 000.

V roce 1937 se však Masarykova vatra rozhořela dvakrát a to i v předvečer prezidentova pohřbu. Lánští hasiči chtěli tradici rozšířit a Masarykova vatra tak měla být v budoucnu zapalována v den výročí narození prezidenta Osvoboditele a v den výročí jeho úmrtí. Zapálena však už mohla být pouze jediná vatra 7. března 1938. Druhá světová válka jakékoli pokusy o udržení Masarykovy památky potlačila.

První poválečná Masarykova vatra se konala roku 1947 opět v březnu, kdy ji uspořádaly hasičské sbory z Lán a Vašírova. Tato Masarykova vatra ale byla také ve své historii poslední, obnovenou tradici přerušil komunistický převrat a období totality.

Z podnětu ředitele Okresního muzea v Rakovníku (dnes Muzeum T.G.M. Rakovník) Mgr. Františka Povolného a tehdejšího starosty SDH i kronikáře obce Lány Františka Pošty se Sbor dobrovolných hasičů T.G.Masaryka v Lánech dne 14. září 2001 rozhodl obnovit tuto ušlechtilou tradici.

Od roku 2008, v roce, kdy naše republika oslavila 90 let od svého vzniku, se postupně přidávají i ostatní sbory. Většinou poslední sobotu před 28.říjnem, jako předzvěst tohoto data, se tak opět rozhořívají Masarykovy vatry jako vzpomínka na našeho prvního prezidenta a výročí založení naší republiky.